1) Burian 385
Typ: holandský
Stav: rozebrán 1904
Kraj: Zlínský
Okres: Kroměříž

2) Burian 384
Typ: německý
Stav: přestěhován do Klobouk u Brna 1982
Kraj: Zlínský
Okres: Kroměříž
ad 1)
Větrný mlýn holandského typu stál jihovýchodně od obce na Bílém kopci v trati „Na kameňáku”. Stával v místě vzdáleném asi 10 m od pozdějšího dřevěného mlýna.
Z historických pramenů se dovídáme, že trpěl otřesy z nedalekého kamenolomu a proto byl kolem roku 1900 zbořen a stavebního kamene bylo použito ke stavbě základů obytné budovy v roce 1904.

ad 2)

Větřák německého typu v Pacetlukách byl postaven v první polovině 19. století „Na staré zahradě” v Roštění.
Do Pacetluk byl převezen kolem roku 1850. Koluje o něm historka, že ho tehdejší mlynář vyhrál v kartách.
Jiný zdroj datuje přestěhování do roku 1905 z důvodu nestálých větrů a malých výdělků na původním místě v Roštění.
V Pacetlukách byl postaven u čp. 42 asi 700m jihovýchodně od obce na kótě 320 v poloze Bílý kopec a v trati Na kameňáku,
pč. 407. Spolu s informací o zániku zděného mlýna kolem roku 1900 potvrzuje spíše pravděpodobné datum přesunu větřáku z Roštění až po roce 1904.
Sloupový mlýn šrotoval ještě v roce 1945. Po válce jej poslední mlynář Jan Janalík částečně opravil, ale od té doby chátral.
Uvažovalo se o jeho převezení do chystaného skanzenu na hradě Veveří, projekt se ovšem neuskutečnil.

V roce 1981, kdy tehdejšího
majitele Vladimíra Janalíka, potomka posledního mlynáře, navštívila delegace klobouckých zahrádkářů v čele s Františkem Peřinou, byl
větřák v Pacetlukách prakticky odsouzen k zániku. Přestože majitel měl zájem o zachování rodinného majetku a žádal o finanční
podporu na rekonstrukci, neuspěl. Přednost dostaly větřáky v Rymicích a velkých Těšanech.

Po zdlouhavých, rok trvajících jednáních nakonec s přemístěním mlýna do Klobouk souhlasil jak majitel tak památkáři, kteří byli zprvu zásadně proti aniž by na opravu přispěli byť jen jedinou korunu.
Majitel dostal za větřák zaplaceno dle úředního odhadu 10000 korun.
Tak už přestěhování pacetluckého mlýna nic nebránilo.

Půdorys 4,5 x 5m, výška 11m, délka lopat 8m.
Šalanda byla pouze uvnitř mlýna. Sedlová střecha s valbičkami kryta lepenkou, kolem roku 1960 již chybějí lopaty.

Majitelé: ? Daďa, 1883 Jan Janalík a Vincencie, k roku 1944 Jan Janalík a poté do roku 1982 Vladimír Janalík od kterého mlýn zakoupili kloboučtí občané.