Typ: holandský
Stav: původní, nefunkční
Kraj: Jihomoravský
Okres: Vyškov
Využití: nepřístupný
Kulturní památka č. 30362/7-3644 z r. 1970
Výřez z pohlednice před II. sv. válkou |
Mlýn v roce 1999 | Mlýn v roce 2005 | Vnitřní vybavení |
Větrný mlýn holandského typu u čp. 91, asi 500 m východně od obce na kótě 384, vlevo od silnice do Nemochovic,
trať Nivky u větřáku, pč 695.
Zdivo je netradičně z cihel, to dokazuje, že mlýn je mladšího data. Kuželová střecha je krytá šindelem.
Nejpříhodnější zde byl západní podzimní vítr.
Mlýn začal mlet v roce 1873, prvním mlynářem i stavitelem byl Josef Vítek. Po něm mlynářské řemeslo převzal v roce 1920
syn Jan. Ještě dnes se setkáváme s označením Vítkův mlýn. Sestra pana Vítka paní Molínková vlastnila mlýn v nedalekých
Kunkovicích.
Přelomem v dějinách Vítkova větřáku je rok 1918, kdy mlecí zařízení přestalo vyhovovat zvýšeným nárokům na množství
semletého zrna. Vzrostlý borovicový les zamezil přístupu převládajícím větrům. Podnikavý mlynář instaloval do mlýna
benzínový motor, cena benzínu ale neúnosně vzrostla. Proto předělal motor na koks, který využíval k pohonu mlecího stroje
koksový plyn s podporou energie přehřáté vodní páry. Po tomto, na tehdejší dobu jistě pokrokovém zlepšováku,
nenajdeme dnes bohužel již žádnou stopu. Jen vedle mlýna najdete ještě zbytek vodní nádrže na dešťovou vodu z níž se
vytvářela vodní pára k podpoře chodu motoru. V 80. letech 20. století ho odvezl jistý pan Kaláb do Určic a údajně ho zprovoznil na pile.
Před zapečetěním mlýnů v roce 1941 měl mlynář již připraveny k instalaci
elektromotory. Vynalézavost majitele se však uplatňovala i v interiéru mlýna.
Mlecí mechanismus byl postupně modernizován válcovou stolicí, loupačkou a dokonce i lanovým výtahem na pytle.
Z nařízení protektorátních úřadů byl roku 1941 provoz mlýna ukončen a některé prameny hovoří o tom, že se navzdory
uplatněným vynálezům po válce již nerozběhl. V roce 1972 byl větřák ještě naprázdno roztočen a od té doby pomalu chátral.
Škody na vnitřním vybaveí způsobili vandalové. Současný majitel, pravnuk posledního mlynáře, již začal z rozsáhlými opravami.
V roce 2004 získal mlýn novou šindelovou střechu včetně krovů. Následovat by měla oprava vydrolených cihel ve zdivu a nové podlahy.
Budova mlýna má tvar pravidelného válce, průměr kruhového půdorysu dosahuje 8 m. Celková výška činí 10,75 m, šindelem pokrytá střecha je vysoká 3,15 m a její konstrukci tvoří šestnáctiboký jehlan.
Byl vybaven dvěma složeními, poháněnými zdola pomocí transmisí.
Mlýn nebyl nikdy přístupný a je v i současné době uzavřen.