Článek pojednává o větrných poměrech ma Moravě a ve Slezsku oblastech s největším výskytem větrných mlýnů v Českých zemích. Ke konci 18. a hlavně na začátku 19. století se větrné mlýny začaly stavět překotným tempem v celé střední Evropě. Němečtí badatelé toto období nazývají také „Windmühlerenaissance”. Důvodem k masovému rozšíření větrných mlýnů nebyly jen důvody […]

Většina větrných mlýnů německého typu se otáčí pomocí vůzku („kozlík”). Otáčení ve Skaličce Kozlík (saně) ze Skaličky Rumpál Velké Těšany Kozlík (saně) se skládá ze svislého sloupku a vodorovné páky. Mezi sedlové trámy je vklínována asi 6,5 m dlouhá voj (také „oje”, „ocas”), k jejímuž dolnímu konci, vznášejícímu se asi 20 cm nad zemí, je […]

Tyto motory se běžně používaly na vodních mlýnech, stejně tak jako dřevoplynové, benzínové a naftové. (Na větrných mlýnech byly instalovány jen vyjímečně v rámci jejich modernizace. U nás používaly tento typ motoru jen mlýny ve Chvalkovicích a Petrovicích.) pozn. autora Principielně se jedná o ležatý vodou chlazený, jednoválcový čtyřtaktní spalovací motor s elektrickým zapalováním, který […]

Tato skupina větrných mlýnů je nejmladší a nebyla ještě předmětem řádného teoretického ani terénního výzkumu. Proto je třeba se o nich zmínit obšírněji. Výzkumem tohoto typu mlýnků se intenzívně zabývá Ing. Jan Doubek z Přerova Větrné mlýnky s turbínou se vyskytují v rámci ČR pouze v oblasti mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Vyskytují se […]

Technicky unikátním řešením pohonu mlýna pomocí větru je využití Halladayovy turbíny. Ta je tvořena oběžným kolem o průměru deset a více metrů s jedním nebo dvěma věnci žaluzií rozdělených na jednotlivé sektory. Každý sektor ovládalo jedno táhlo. Všechna táhla uchycená na pohyblivém prstenci pak mohla být nastavována ručně nebo automaticky pákami se závažími nastavenými na […]

Druhým typem větrných mlýnů, vyskytujících se na našem území vzácněji, je zděný větrný mlýn holandský. Tyto větrné mlýny mají v Evropě, hlavně v Německu a Nizozemí, velmi mnoho časových i krajových variant, které pro naši oblast nemají žádný význam. Nejmohutněji působí známé holandské mlýny s galerií, ze které se tzv. šráky otáčí střecha mlýna. Holandské […]

U nás nejrozšířenější větrný mlýn sloupový je dvoupatrová stavba čtvercového nebo skoro čtvercového půdorysu o běžných rozměrech 5 x 5m; 5,8 x 5,5m; 5,5 x 6,2 m ap. Větrný mlýn ve Skaličce, z jehož popisu se bude dále při udávání konkrétních rozměrů vycházet, má půdorys 6 x 6 m. Máme ovšem také mlýny nejen podstatně […]

Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií: ● větrné mlýny německé (dřevěné, beraní, sloupové, kozlečí, samec) ● větrné mlýny holandské (zděné, samice) ● větrné mlýnky s turbínou ● malé větrné mlýnky otáčivé (paltroky) a neotáčivé ● větrné mlýny speciální konstrukce (kombinace předchozích typů…) U nás nejrozšířenějším typem byly dřevěné […]