O mnoha zasloužilých badatelích se píše, že je neuvěřitelné, že slaví to které výročí, ale naprosto výjimečné je, když si „o nějaký ten pátek” mladší autor takovéhoto medailonku musí přiznat, že za jubilantem vlastně dokonce ani nepokulhává, protože v posledních dvou třech letech jeho (autorova) publikační činnost není na rozdíl od oslavence žádná sláva. Tajemným […]

Krajánek byl ve mlýně vždy vítán a oblíben i mezi zákazníky a mlynářskou chasou. Krajánci, to byli zpravidla vyučení mlynáři, kteří neměli stálou práci. Jakmile jim práce ve mlýně skončila, šli „vandrem“, od mlýna ke mlýnu. V létě si někteří krajánci užívali pěkného počasí, to se na mlýně dlouho nezdrželi, nejpozději po několika dnech putovali […]

Josef Motal poslední mlynář v Ohrozimi se narodil v Lešanech v čp 12. dne 16. února 1831, zemřel 20. července r. 1909 v nemocnici „Milosrdných bratří v Prostějově” vypráví: „Jak sem se dostal na Horko? Tož tak. Bel sem na pachtě na hospodě v Ohřecich o Žarošec. (Uhřice u Žarošic, okr. Kyjov). Šil sem tam […]

Rod Maršálků vlastní parcelu číslo 366/2, na níž stojí partutovický větrný mlýn, od roku 1897. Během jednoho století se na mlýně vystřídaly čtyři generace Maršálků. První z rodu Maršálků byl Benedikt Maršálek, mlynářský pomocník a hofer, narozený 21. 3. 1867 (zemřel 1. 10. 1947), syn Antonína Maršálka, hofera v Partutovicích a jeho manželky Barbory. Pocházel […]

Mlýny ve Tvarožné, v Sivicích a také v Podivíně spolu úzce souvisí, protože byly ve vlastnictví jedné rodiny, rodiny Bahnerů – jméno je často přepisováno, jsou známy i podoby Báner, Báhner, Banner, Baner apod. a byly osazeny Halladayovou turbínou. Mlýn ve Tvarožné postavil místní stolař a truhlář František Formánek. Roku 1866 provdal svoji dceru Antonii […]

„K líci zbraň! Pal!” Salva se v ozvěně vrátila a stařec se šátkem na očích se podlomil a pomalu padal k zemi. Šátek na již mrtvých očích mu zůstal, ale z rukou mu vypadla barevná loutka šibalského kašpárka. Rakouský důstojník odvedl popravčí četu a vrcholek kopce Výhledy (569 m n. m. ) zůstal tichý. Pod […]

Objevit tesaře, dovedné mistry sekerníky a stavitele větrných mlýnů, zjistit jejich původ, odhalit jejich cesty a způsob, jak a kde se svému řemeslu naučili, není už dnes dost dobře možné. I nejstarší pamětníci si na ně jen matně vzpomínají, poněvadž poslední větrné mlýny se stavěly koncem 19. století. V literatuře a archivních pramenech nacházíme o […]