Typ: německý
Stav: zaniklý
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Nový Jičín
Burian: 126

K Hladkým Životicím se vztahuje první doklad o existenci větrného mlýna na fulneckém panství. K tomuto místu patří zřejmě zmínka
o větrníku z roku 1643. Roku 1650 byl následkem dlouhých válek tento mlýn zpustošen a nevíme úplně přesně kde stál.

Novější větřák pocházel z roku 1812, stál ve vzdálenosti 306 m jz od kostela v Hladkých Žívoticich azimut 236°.
Po postavení železniční trati ze Suchdola do Fulneku v roce 1891 se dostal větřák do blízkosti železniční trati a zastávky
v Hladkých Životicích, od níž byl vzdálen asi 230 m na severovýchod.

Teprve roku 1811 byla podána žádost o povolení stavby větrného mlýna pro Antona Brossmanna, čekatele na vodní mlýn Kretschmerův
(Brossmann byl pastorkem Kretschmerovým) a to na pozemku tohoto vodního mlýna. Panství i obec žádost doporučili, ani fulnecký mlynářský
cech nic nenamítal. Stavba byla provedena roku 1812. Současně však byla zamítnuta žádost fojta Jana Liebischera o povolení k výstavbě
větřáku na pozemcích fojtství. Větřák Grossmannův přešel však snad do rukou Filipa Staffy z Kujav, který prý roku 1835
neužíval předepsané váhy. Jiné zprávy se nepodařilo nalézt. Ani v pomístních názvech není stop po zdejším větřáku. V roce 1875 byl
dřevěný větřák v Hladkých Životicích v živnostenském provozu.

Dnes již větřák řadu let nestojí a neznáme dobu a okolnosti jeho zániku. Místní informátoři — novoosídlenci po roce 1945 se na větřák
nepamatují.

Na katastrální mapě Hladkých Životic z roku 1833 ještě větřák není zakreslen. Zdá se však, že na listu č. IV je pozdější náčrtek
větřáku na díle 24 mezi silnicemi do Suchdolu a do Kunína. Na novější katastrální mapě 1 : 2880 z roku 1875 je již dřevěný větrný
mlýn zakreslen na listu 4 v trati „Hofried ve vidlici silnic z Hladkých Životic do Suchdolu a Kunína, a to v selském díle s parc.
čís. 448/2. Číslo pozemku větřáku je 446. Mlynářská Chalupa u větřáku nebyla, aspoň není zakreslena.
Najdeme ho také na speciální mapě Nový Jičín z roku 1938 (těsně u trati), není však zachycen no mapě Přemysla Ježka z roku 1940.