Terénní poznatky a nové objevy soukromého regionálního badatele Karla Mlýnka z Ostravy na poli nejméně zmapovaných typů větřáků – malé větrné mlýnky s turbínou. Článek přináší jeho několikaleté bádání a úspěchy.
Na začátku jsem si obstaral seznam větrných mlýnků od Jana Doubka a přislíbil mu aktualizaci jeho podkladů. Tedy, že prověřím místa, kde stávaly mlýnky (příp. ještě stojí) či jestli již zanikly, příp. co se z nich dochovalo. Na mapách větrné mlýnky nenajdeme, musí se do terénu. Tyto malé dřevěné konstrukce s větrnou turbínou stávaly u zemědělských usedlostí, ve vesnicích jich bylo i několik desítek. Zbylo pouze pár kusů a některé jsou již bez turbíny anebo s mlýnskými kameny jako součástí skalky, někde i jako zaváží pro slunečník.

Kolega v práci si vzpomněl na turbínu u sila v Klimkovicích. Od majitele jsem se dozvěděl, že turbínu používal jako agregát na osvětlení dvorku a dále mi sdělil, že je to kopie zaniklého mlýnku ze 60-tých let, který stával u domu jeho strýce naproti.
Nejvíce se člověk dozví z vyprávění starších lidí, proto jsem zašel i do domova důchodců. V Klimkovicích se nacházelo dalších šest větrných mlýnů a 80-ti leté babičky rády zavzpomínaly na dětství a upřesnily, kde a kolik jich stávalo a odkázaly mě na další paní v obci. Ta měla ještě tři malé běhouny (kameny) na zahrádce po své sestře majitelce.

Jindy spojíte hledání s výletem pro celou rodinu. Třeba do Dobratic, kde jsme objevili zděno-betonové torzo mlýnku. Když jsme prošli celou část obce, našli jsme ještě torzo zděného mlýnku a další tři dřevěné, bohužel však už bez turbín. To je vždy velká škoda, neboť turbíny dělají větrný mlýnek mlýnkem. Na konci výletu jsem oslovil u domu sedící dědečky, kteří si také zavzpomínali na dobu minulou a vzpomněli, že za kopcem dosud stojí ještě jeden mlýnek. Jevilo se mi to jako zaniklý mlýnek z Nošovic.
Nedalo mi to a později jsem toto místo navštívil podruhé a opravdu – ve Vyšní Lhotě jsem našel další dřevěné konstrukce, v jedné i dochované mlecí zařízení. Po nezbytném vyfocení a popovídání si s majitelem mi tento ukázal místo, kde stál ještě dochovaný mlýnek. Cestu k němu jsem ovšem téměř nemohl najít, neboť byl celý zelený a ještě u stromu. Mlýnek byl nádherný a po debatě se synem majitele o tom, že ho chtějí zrušit a rozebrat, bylo nutno rychle jednat s p. Doubkem o odkoupení do soukromých rukou nějakého sběratele. To se naštěstí podařilo.

Na závěr krátký souhrn: ze seznamu p. Doubka jsem navštívil 40 větrných mlýnků, 5 z nich za dobu 7 let zaniklo, ale našel jsem 10 nových, 4 jsme našli s přispěním Petra Veselého. Petr našel informaci o tom, že v Dětmarovicích se nacházejí nepopsané větrné mlýnky a požádal pí. Šnapkovou kronikářku o informace, ta potvrdila 3 mlýnky. Po čase jsme se tam vypravili na terénní průzkum s p.Urbánkem a p.Doubkem. Paní Šnapková nám ukázala 3 mlýnky v Dětmarovicích a 1 v Petrovicích.

Jedna dobrá zpráva na konec: zakoupil jsem jeden poničený stožár se 2 lopatkami z Dětmarovic a převezl do Ostravy – Hrabové na zahradu mé matky. Celý stožár jsem zrekonstruoval, plech na lopatky sponzoroval Fr. Peterka a dřevo na boudu moji rodiče.

Karel Mlýnek