Mlýny ve Tvarožné, v Sivicích a také v Podivíně spolu úzce souvisí, protože byly ve vlastnictví jedné rodiny, rodiny Bahnerů – jméno je často přepisováno,
jsou známy i podoby Báner, Báhner, Banner, Baner apod. a byly osazeny Halladayovou turbínou.
Mlýn ve Tvarožné postavil místní stolař a truhlář František Formánek. Roku 1866 provdal svoji dceru Antonii za domkáře Karla Bahnera,
nemanželského syna Johanny Bahnerové, která pocházela z Radnice ve Slezsku, později se i se synem přistěhovali do Heršpic u Slavkova.
Ti spolu měli tři syny: Karla, který zdědil a inovoval mlýn ve Tvarožné, Theodora (někdy psán jako Theodorik), který poté vlastnil mlýn
a pilu v Kloboukách, a Julia, majitele mlýna v Sivicích. Karel Bahner starší zemřel roku 1912, jeho manželka Antonie o rok dříve.

Karel Bahner mladší se narodil roku 1875. Roku 1900 se oženil s Hátou Matyášovou z Kobeřic (narozena 1875), a již tehdy byl připomínán
jako mlynář ve Tvarožné. Karel Bahner byl v kronice líčen jako podnikavý a inteligentní člověk, a byl to on, kdo nainstaloval
na tvaroženský mlýn Halladayovu turbínu. Měl tři děti. Slávek (všude je uváděn pouze ve zdrobnělině) se utopil v nádrži s vodou
k ochlazování a Julius (Julínek) spadl z blízké skály. Pouze Božena Bahnerová (narozena 1903) se dožila dospělosti a roku 1932 si vzala
Rudolfa Müllera (narozen 9. 4. 1903, zemřel 11. 3. 1982).

Karel Bahner ml. zemřel roku 1936, poté vedla mlýn
(už zbavený Halladayovy turbíny) jeho manželka Háta Bahnerová spolu s vedoucím Josefem Sítařem a pomocníky Popelínským,
Reinišem a Stavělem.

Za války se ve tvaroženském mlýně, stejně jako ve většině ostatních, mlelo na černo. Paní Bahnerovou však kdosi udal. Na základě toho
kontrola roku 1942 našla „knihu, do níž vedoucí mlýna Josef Sítař zapisoval černé mletí“, jak zaznamenává kronika, a na základě této knihy
a delšího výslechu kriminální policií byla Háta Bahnerová odsouzena k pokutě „10.000 Kčs okresnímu úřadu a 50.000 Kčs do Prahy“.
Paní Bahnerová zaplatila oněch 10 000 korun okresnímu úřadu a podala žádost o zmírnění trestu. Žádosti o zmírnění trestu nebylo vyhověno
a paní Bahnerová i s vedoucím Sítařem a pomocníky byla naopak předvolána k soudu. Byla odsouzena ke třem rokům vězení, vedoucí Sítař také
ke třem letům a pomocník Popelínský na jeden a půl roku. Paní Bahnerová si svůj trest odpykala ve věznici v Brně na Cejlu, poté v Breslau
a zejména v Javoru ve Slezsku. Kronikář uvádí, že uvěznění snášela špatně a zhubla při něm o 31 kg.
Roku 1944 jí ale byla povolena zdravotní dovolená, která byla prodloužena až do konce války. Sítař a Popelínský se také vrátili.

Paní Bahnerová se poté vrátila do mlýna ve Tvarožné. Nějakou dobu žila ve vesnici a roku 1948 se odstěhovala zpět do mlýna. Mlýn zůstal
jako majetek JZD ve Tvarožné až do roku 1955, kdy Háta Bahnerová, která mlýn v majetku JZD stále řídila, zemřela a mlýn definitivně připadl
JZD a byl využíván jako zemědělské skladiště.

Pokud jde o sivickou část rodiny Bahnerů. Julius Bahner je v sivické kronice mimo
jiné zmiňován jako zakladatel místních hasičů. Julius Bahner měl syna Karla, jenž zdědil mlýn. Jeho další syn Julius se později stal
mlynářem v Podivíně kde je také doloženo fungování Halladayovy turbíny.

Zde je zachycen rodokmen rodiny Bahnerů

Informace o mlynářské rodině Bahnerů a mlýně v Sivicích jsou čerpány z práce
„Větrné mlýny ve Tvarožné a v Sivicích” autora
Ondřeje Pazdírka studenta třetího ročníku Speciálního soukromého gymnázia Integra v Brně.