Stav: původní
Kraj: Olomoucký
Okres: Prostějov
Využití:
Kulturní památka č. 23809/7-5770 z r. 1973

Větrný mlýn holandského typu stojí východně od obce Přemyslovice v jižní části Zábřežské vrchoviny u čp. 50 v trati Za humny
a na parcele číslo 1369/1.

Předchůdcem současného zděného větráku byl dřevěný větrný mlýn, který byl do Přemyslovic přemístěn z nedalekého Plumlova
roku 1841. Pracoval až do roku 1883, kdy se nový majitel rozhodl přestěhovat jej z obecního pole na vlastní pozemek,
vzdálený asi 60 m. Důvod tohoto pro mlýn osudového rozhodnutí dnes již neznáme, víme však, jak se celý objekt přemísťoval.
Podle zaznamenaných zpráv starých pamětníků nebyla budova rozebrána – tak jak to bývalo obvyklé – ale posunovala se celá pomocí
válcových klád. Na této v 19. století jistě neobvyklé dopravní transakci se údajně podílelo 55 silných chlapů z Přemyslovic a blízkého okolí. Stěhování dopadlo dobře
a šťastný mlynář Krečmer věnoval svým pomocníkům za odměnu putnu slivovice a sedm kop tvarůžků! Úspěšné a zřejmě i náležitě oslavené
stěhování však měla tragickou dohru – mlýn lehl do příštího rána popelem!

Mlynář se však nenechal těžkou ranou osudu zlomit a ještě téhož roku postavil kousek opodál mlýn nový, tentokrát však zděný.
Mlýn mlel přes zákaz až do roku 1945 a poté zpustl. V roce 1956 byla za přispění památkářů opravena šindelová střecha, ale při tom byla
instalována jen napodobenina větrného kola (perutě byly o tři metry kratší). Šindel na opravu (2800 kusů) objednal odbor kultury
RKNV v Olomouci od Lesního družstva Portáš v Novém Hrozenkově.

Současný majitel Pavel Hajkr nejmladší z mlynářského rodu Hrabalů, který vlastní mlýn již po pět generací snaží objekt větřáku udržovat.
V roce 2004 provedl opravu vnitřních omítek a rekonstruoval podlahu ve druhém patře. Přes zimu vyrobil a V létě 2005 osadil nové větrné kolo
původní velikosti. Do budoucna uvažuje o zřízení soukromého muzea o využití větrné energie a zpřístupnit ho veřejnosti.

Přemyslovický větřák má velmi vysokou historickou hodnotu protože neprošel žádnými stavebními úpravami a i vnitřní vybavení se
zachovalo v naprosto původní podobě.
Dosahuje výšku 11,1 m a má válcovité tělo o průměru 9 m.
Šindelem krytá střecha, tvořená konstrukcí ve tvaru šestnáctibokého jehlanu, má výšku 2,73 m apomocí dvou rumpálů se otáčela na kolejnicích.
Hlavní hřídel má délku 6,8 m a průměr 69 cm. Palečné kolo má průměr 2,25 m a 152 zubů, svislá hřídel je kovová. Dvě kompletní mlýnská složení
v druhém podlaží jsou poháněna shora, jedno přímo, druhé pomocí řemenice. V přízemí je pěkná zachovalá moučnice.

Mlýn, chráněný jako technická památka, je soukromým majetkem a jeho interiér není veřejnosti přístupný. Když ale navštívíte stavení
nedaleko mlýna a někoho naleznete (o víkendu), ochotně vás do mlýna pustí.