Typ: holandský
Stav: přestavba na kostelík
Kraj: Ústecký
Okres: Děčín
Využití: kostelík
aktualizováno: 15. 9. 2010 historické vyobrazení

Tato stavba ze všeho nejméně připomíná větrný mlýn, ale zdání klame. Barokní kostelík sv. Jana Křtitele stojí na Strážném
vrchu severovýchodně nad centrem města.

V průběhu 18., 19. a 20. století byla stavba několikrát přestavěna. Zde jej uvádím proto, že podstatnou část jižního
zdiva má kaple společnou s bývalým větrným mlýnem a těchto zdí se žádná přestavba výrazným způsobem nedotkla.

Základní kámen kaple sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu (dříve Hutbergl nebo Johannisbergl 421 m n. m) byl položen
roku 1722 kněžnou Christinou Terezií z Liechtensteinu, matkou nového majitele rumburského panství. Kaple byla dokončena
v roce 1725. Církevním účelům sloužila necelých šest desetiletí, neboť byla za josefínských reforem roku 1784 odsvěcena.
3. srpna 1787 prodána spolu s přilehlým pozemkem o rozměrech 400 sáhů za 211 zlatých rumburskému obchodníkovi s plátnem
Fidelisi Salomonovi z čp. 130. Nový majitel nechal kapli přestavět na větrný mlýn holandského typu o 2 složeních.
Na jižní straně došlo k rozšíření někdejší kaple o přízemní obytné stavení a postavení věže.

Prameny připomínají poněkud neobvyklý stavební vývoj: mlýn byl prý vystavěn v holandském typu, ale přestavěn pak na
dřevěný (Bockmühle). Mohlo jít vskutku o typ u nás málo známého zařízení. Svědčila by tomu i zpráva, že mlynář byl
povolán ze Slezska a když předčasně zemřel, nebyli jeho nástupci s to, uvést mlýn do řádného provozu. Panující tu silný
vítr uváděl mlýn do tak rychlého chodu, že rozrušil vnitřní zařízení.

Po smrti prvního majitele přešel mlýn na jeho syna Samuela Salomona, který mlýn přestal provozovat a přilehlé budovy
proměnil na hostinec. Posléze celou lokalitu prodal. Jeden z dalších majitelů – tesař Franz Marschal z Lipové (u Šluknova)
– se v roce 1841 pokusil provoz větrného mlýna obnovit. Sám však neměl potřený kapitál, zadlužil se a po čtyřech letech
byl 2. 4. 1845 nucen objekt prodat JUDr. Franzi Kitteltovi z Rumburku. Zdejší měšťané přišli
zanedlouho s úmyslem objekt vykoupit a znovu zde zřídit svatyni. V témže roku 1845 odkoupil mlýn soukenický mistr Artl, který
se zasloužil o jeho opravu a navrácení církevním účelům. Kaple na Strážném vrchu byla nákladem více než 6 000 zlatých
opravena a znovu vysvěcena. V roce 1902 byla na prostranství před kaplí postavena křížová cesta.

Objekt sloužil církevním účelům až do konce 2. světové války, po ní jako vojenská hláska. Po následné devastaci a hrozící
demolici získala roku 1959 kapli do dlouhodobého pronájmu od církve římskokatolické církev pravoslavná. Ta se zasloužila
o její záchranu a má ji v držení dodnes. Poslední rozsáhlé úpravy interiéru provedl její poslední kněz Andrej Kolomatský
původem z Kyjeva. Stavidel více jak 70 pravoslavných chrámů na území bývalého Československa opatřil kostelík ikonostatem
a osobitou nástěnnou výzdobou. V současné době nejsou na objektu žádné stopy po tom, že by v minulosti sloužil jako
větrný mlýn.