Na území Středočeského kraje se dochovaly tři větrné mlýny, které přetrvaly také díky své rekonstukci na obytné budovy (Bzová, Mladá Boleslav a Vrátno). Další dva mlýny takové štěstí nepotkalo, z mlýnů ve Štrampouchu a Příčovech zbylo jen obvodové zdivo.

V Ústeckém kraji, zejména však na Děčínsku se dochovalo nejvíce větrných mlýnů v Čechách.
Celkem jich je 10, jeden z nich (Světlík) dokonce v původním stavu s dochovaným vnitřním vybavením bez jakýchkoli stavebních
úprav které by ho znehodnotily. To činí z tohoto mlýna vyjímečnou památku. Naproti tomu z mlýna v Siřejovicích zbyly jen ruiny
a v Mikulášovicích najdeme už jen základy.

Okresy Trutnov a Náchod patřily k okresům s nejvyšším počtem větrných mlýnů proto jsou čtyři dochované v Libereckém kraji žalostně málo. Dva přestavěny k rekreačním účelům (H. Polubný, Uhelná), jedna impozantní ruina (Vysoký) a jedny základy (Horní Vítkov).

Jediný dochovaný větrný mlýn německého typu v Čechách leží rozebrán již od roku 1968 v depozitáři Kouřimského skanzenu kde postupně podléhá zkáze.

Jediná zato však rozsáhlá ruina větrného mlýna je ukryta v lesíku nedaleko Příkrakova.

Jihočeský kraj byl na větrné mlýny vždy chudý a možná i proto se zdedochovalo torzo pouze jednoho z nich v Radvanově.

Na Vysočině nebývalo větrných mlýnů mnoho. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dva, avšak bez jakýchkoli zbytků vnitřního vybavení. Větrný mlýn v Budišově a větrný mlýn v Třebíči, který ovšem nemlel obilí na mouku, ale kůru na tříslo.

Jihomoravský kraj býval velmi bohatý na větrné mlýny až na Znojemský a Brněnský okres. Četnost větrných mlýnů stoupala směrem k severu, nejvíce na Drahanské vrchovině. Z patnácti dochovaných mlýnů je třináct holandského a dva německého typu. V sedmi je zachována alespoň část technického vybavení, čtyři jsou přístupné veřejnosti jako muzeum (Kuželov, Rudice, Ruprechtov a Klobouky u Brna) a dva jako penzion respektive restaurace (Petrovice, Lesná). Evropskou raritou je mlýn v Ruprechtově s Halladayovou turbínou. V Šošůvce se dochovaly pouze zbytky základů zdiva.

V okresech Opava a Nový Jičín bývalo největší množství větrných mlýnů v Českých zemích. Důvodem jsou výborné povětrnostní podmínky a nedostatek stálých vodních toků. Dochovalo se dvanáct staveb, z toho je deset památkově chráněno. Osm mlýnů je holanského a čtyři německého typu, dva jsou veřejnosti přístupné jako muzeum (Choltice a Stará Ves). Na místě kde stával větrný mlýn německého typu v Ostravě Porubě zbyly pouze mlecí kameny.

V Olomouckém kraji se do dnešních dnů dochovalo patnáct větrných mlýnů. U jedenácti se dochovala celá stavba, tři z nich s kompletním vnitřním vybavením. Dva mlýny německého typu jsou přístupné veřejnosti jako soukromé muzeum (Skalička, Partutovice), ve třetím holandském (Přemyslovice) se muzeum připravuje. Ojedinělou raritou jsou větrné mlýny v Hačkách a v Brodku u Konice. Bohužel z jednoho německého (Horní Štěpánov) se dochovalo velmi málo a z dalšího holanského (Boškov) pouze nepatrné zbytky.

Ve Zlínském kraji jsou dochovány tři větřáky německého a tři holandského typu. Jedny základy mlýna holandského typu ve Sřílkách a jedna vzpomínka z mlýnských kamenů na mlýn v Žeranovicích. Čtyři mlýny jsou přístupné veřejnosti jako muzeum (Rožnov, Štípa, Rymice a Velké Těšany), dva slouží k rekreaci (Těšnovice mlel pískovec a Kunkovice).