Typ: německý
Stav: původní, částečně zachovalý
Kraj: Moravskoslezský
Okres: Nový Jičín
Využití: muzeum
Kulturní památka č. 22071/8-1540 z r. 1966

Větrný mlýn německého typu stojí asi 3500 m od obce Stará Ves na kótě 460, těsně při katastrální hranici Horního Nového
Dvora. Tento větrný mlýn je posledním z kdysi mnoha mlýnů v okolí Bílovce. Větrné mlynářství bylo v této oblasti na konci
19. století nejvýznamnějším odvětvím venkovského průmyslu. Není bez zajímavosti že v roce 1885 se na bývalém okrese Bílovec
nacházelo 60 větrných mlýnů o pět let později už jen 52!
Větrný mlýn stojí u samoty Horní Nový Dvůr (Bravinné), katastrálně však patří pod mnohem vzdálenější Starou Ves.

O vzniku mlýna jsou dvě teorie:
Podle kronikáře pana Kuchty v Bílovci mlýn pochází z roku 1878 a původně stával v nedalekém Leskovci (asi 5 km sz).
Roku 1910 byl však rozebrán a přenesen na dnešní místo.
Podle soupisu větrných mlýnů na Moravě a Slezsku od V. Buriana a také dle Josefa Vařeky tento mlýn existoval
již kolem roku 1830, existuje také plán mlýna z roku 1842 od tesařského mistra Valentina Gebauera a majitelem v té době
byl Filotens Rosa.
Získat o mlýně další historická fakta je složité neboť v okolních obcích bylo hned několik větrných mlýnů a z historických
pramenů není vždy zřejmé, k jakému konkrétnímu mlýnu se informace vztahují. Kronikář však píše, že v roce 1890 bylo
v obcích Bílovec 11, Tísek 1, Lubojaty 1, Bílov 2, Stará Ves 1 větrných mlýnů, takže si odporuje v tom že mlýn
byl převezen z blízké obce Leskovec v roce 1910.

Větrný mlýn zůstal zachován v poměně dobrém stavu až do současnosti. První velká oprava se konala v roce 1965, k dalším opravám
v letech 2000 – 2001. První rok se prováděly tesařské práce, druhý rok práce konzervační. Oprava stála celkem 463 tis. Kč.

Stavba má čtvercový půdorys, trámová konstrukce stěn je svisle bedněná, na straně s lopatkami je fasáda pobitá šindelem,
stejně jako sedlová střecha. Přístup do interiéru vede po vnějším schodišti při jižním štítovém průčelí.
Větrný mlýn má poškozené zařízení. Zajímavostí jsou dvě mlýnská složení o průměrech 1,35 a 1,06 m poháněná
dvěma palečnicovými koly různých průměrů (3,5 a 2,9 m osazená 96 a 88 palci). Násypné koše a luby se nedochovaly.
Mlýn byl v poslední době své činnosti modernizován a do dnešních dní se dochoval hranolový vysévač a kapsový výtah na melivo.
Dnes již není mlýn otočný jelikož mu chybí ocas.

Větřák ve Staré Vsi stojí osamoceně v poli a jeho dominantní polohu v krajině nenarušují ani stromy ani jiné stavby.
Je majetkem města Bílovec, které zpřístupnilo celý objekt včetně zachovalého mlecího zařízení veřejnosti.
O možnosti návštěvy se můžete informovat v blízkém stavení, na které odkazuje cedule na mlýně.

Já jsem ve mlýně byl poprvé v roce 1998 a v té době byl volně přístupný a pomalu chátral. Je potěšující, že možná
i tyto stránky pomohly k tomu aby se tento mlýn nestal minulostí jako řada ostatních.
autor