Typ: jiný, s halladayovou turbínou
Stav: přestavba
Kraj: Jihomoravský
Okres: Brno
Využití: RO

Budova bývalého větrného mlýna stojí na úpatí Napoleonova kopce Santon jihozápadně od obce Tvarožná.
Nejlépe je vidět z dálnice při cestě z Brna na Olomouc. Tato budova ani zdaleka větrný mlýn nepřipomíná.
Je to proto, že k původní hospodářské byla přistavena dvoupatrová čtyřboká budova a ní instalována Halladayova větrná turbína.

Původně byla tato budova dřevěná, dnes je zděná s novou střechou. Uvnitř se ještě nachází zbytky trámoví a mlecího složení.
Mlýn byl doložen k roku 1880, ale byl to klasický dřevěný mlýn německého typu se čtyřmi lopatkami. Postavil ho truhlářský mistr
František Formánek. Jeho dcera, provdaná Bahnerová, měla tři syny, všichni byli mlynáři. Theodorikovi patřil mlýn a pila v Kloboukách,
Julius mlynařil v Sivicích a Karel byl uváděn jako mlynář na Tvarožné.
Přesné datum uvedení do provozu není známo, ale patrně bude souviset s dalšíma dvěma Halladayovými
turbínami v Sivicích – Pozořicích a v Ruprechtově. Zatímco o mlýně v Sivicích nevíme skoro nic o mlýně v Ruprechtově se nám dochovalo
nejvíce zpráv. Ruprechtovský větřák byl postaven v roce 1873 s klasickým čtyřramenným větrným kolem. V roce 1877 americký vynálezce
Daniel Halladay vynalezl svou větrnou turbínu. Někdy v letech 1882 – 84 byla instalována turbína na ruprechtovský větřák.
A konečně k roku 1880 máme doloženy větrné mlýny v Sivicích – Pozořicích a Tvarožné. Jelikož budova mlýna v Tvarožné není pro větrné
mlýny typická, domnívám se, že byla postavena kvůli umístění turbíny. Z roku 1900 máme první fotografii mlýna již s turbínou.
Z toho vyplívá, že tvaroženský mlýn musel být postaven někdy mezi kolem roku 1890. Podrobnosti o Halladayově turbině najdete
v samostatném článku.
Po skončení války prošel mlýn modernizací, mlynář postavil třípatrovou budovu a na ní instaloval dynamo s třílistou perutí
na výrobu elektrické energie. Turbínu nahradil ve dvacátých letech 20. století benzínový později plynový motor. Za války vdova Bahnerová
načerno mlela a skončila i se společníky v nacistickém vězení. Po válce řídila provoz mlýna až do roku 1955.

Na jediné dochované fotografii si můžeme povšimnout, že od naší jediné dochované a zrekonstruované Halladayovy turbiny v Ruprechtově
se tvaroženská liší dvěma věnci žaluzií na oběžném kole, turbina v Ruprechtově má jen jeden. Umožňovalo to lepší využití síly a směru větru.
Mohla mít nejméně 14 m v průměru se dvěma věnci žaluzií. To zvýšilo výkon mlýna, který mohl být doplněn o další složení.

Dnes již čtvercová budova mlýn nijak nepřipomíná, pouze v podkroví jsou zbytky původního technického vybavení.