Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií:
● větrné mlýny německé (dřevěné, beraní, sloupové, kozlečí, samec)
● větrné mlýny holandské (zděné, samice)
● větrné mlýnky s turbínou
● malé větrné mlýnky otáčivé (paltroky) a neotáčivé
● větrné mlýny speciální konstrukce (kombinace předchozích typů…)

U nás nejrozšířenějším typem byly dřevěné větrné mlýny německého typu, u nichž se natáčí proti větru celá stavba. Na našem území, ale vykazují určité odlišnosti proto se také někdy hovoří o typu moravském.

Druhým nejrozšířenějším typem jsou větrné mlýny zděné, holandského typu, kde se natáčí proti větru pouze střecha s perutěmi. Variantou těchto mlýnů jsou modernější mlýny s Halladayovou turbínou. Základem je zděná budova libovolného půdorusu, kde na střeše je umístěna turbína, která se sama otáčí proti větru. Dochovala se pouze v Ruprechtově.

Třetím základním typem jsou malé větrné mlýnky s turbínou tovární nebo domácí výroby vyskytující se pouze na severovýchodě Moravy.

Dalšími typy jsou malý větrný mlýn otáčivý, který se otáčel na kolečkách nebo válečcích po kruhové drážce a malý větrný mlýn neotáčivý, jenž se vyskytoval pouze v horských oblastech a využíval pouze jeden směr větru. Žádný z nich se nedochoval

Zdokumentováno je ještě několik staveb, které nelze zařadit do žádného z uvedených typů např. Hačky – dřevěný mlýnek s otáčivou střechou na střeše zděné budovy, Brodek u Konice – třílistá vrtule, Světlá – osmiboký dřevěný mlýn s otočnou pouze střechou, Kujavy a Děrné – na spodní zděné polovině byla dřevěná část s otočnou střechou.
Na výkresech ještě najdeme unikátní konstrukci s horizontálně umístěným větrným kolem. Mlýn měl pracovat před více jak sto lety v Kostelci nad Černými lesy. Zatím se nepodařilo doložit, že takový mlýn skutečně existoval.