Poznámky z dobře připravené dvoudenní exkurze, při které členy Kuratoria větrného mlýna v Retzu v lednu 2008 doprovázel holandský inženýr pro stavbu mlýnů G. H. Keunen.
RETZ – Rakousko
Zajímavosti o rekonstrukcích se k nám dostávají i od našich členů v Rakousku. Na podzim navštívila větrný mlýn v Retzu delegace mlynářů z Holandska. Velmi se podivovali, že tak pěkně zachovaný mlýn je „mrtvý“, tedy netočí se a nepracuje. Hned nabídli majitelům mlýna, že je pozvou na návštěvu do funkčních mlýnů v Holandsku a zdarma jim připraví projekt obnovy provozu ve větrném mlýně v Retzu. Zástupci obce Retz, majitelé i turisté jsou touto myšlenkou nadšeni a proto se přípravné práce rychle rozbíhají. Jednou z prvních akcí byla návštěva členů Kuratoria mlýna v Holandsku o níž dále referuje paní Therese Bergmann.
Holandsko
Co je v Holandsku nanejvýš nápadné, je vysoký počet větrných mlýnů a jejich rozmanitost. Jak bohatý je jejich výskyt ještě dnes, ukazuje národní Mlynářský den, při němž se otáčí 600 větrných mlýnů – a to je právě 60% z celkového počtu. Hustota jejich výskytu je v jednotlivých provinciích rozdílná. Zvláště bohatě je obsazena krajina na Zaan, kde dříve bývalo kolem 1.000 větrných mlýnů. I v současnosti se tam můžeme s mnoha z nich ještě setkat. Jen v jednom mlynářském parku je shromážděno 11 aktivních průmyslových mlýnů. Mlýny jsou technicky vybaveny tak, že mohou být poháněny převážně jen silou větru. Jejich nejdůležitějšími úkoly jsou čerpání vody a mletí obilí.
Větrné mlýny se nacházejí v různých formách vlastnictví. Často se o jejich údržbu starají místní a regionální Mlynářská sdružení. Jedno z nejznámějších je „Gilda čestných mlynářů“, které převzalo i úkol vyučovat mladé zájemce mlynářskému řemeslu. Ti potom ve svém volném čase provozují takové mlýny, kde už není původní mlynář z povolání. Tento koncept si vytkl za cíl zabránit úbytku znalostí o větrném mlynářství.
Řemeslná infrastruktura zahrnuje jako dříve v dostatečné míře služby všeho druhu. Četné profesionálně pracující podniky pro stavbu mlýnů restaurují mlýny s řemeslnou kompetencí a za pomoci moderních technických prostředků.
Památková péče tvoří centrální osu při udržování celkového bohatství holandského větrného mlynářství. Stát k tomu dodává potřebné finance. Vůdčí myšlenka památkové ochrany přesvědčuje: Větrné mlýny nejsou budovy, ale stroje. Musejí mlít, protože za tím účelem byly vybudovány. Tomuto konceptu Holandsko vděčí za uchování své staleté pověsti jako země větrných mlýnů. Národní památková péče se věnuje především těm větrným mlýnům, které už byly několik desetiletí mimo provoz, aby po restaurování mohly být opět komerciálně využívány pro mletí obilí.
Therese Bergmann