Publikaci autorů Jana Doubka, Radima Urbánka a Karla Mlýnka vydalo technické muzeum V Brně v závěru roku 2011 v edici Studie z historie vědy a techniky sv.5 (formát A5, 44 str. 40 bar. fotografií, dva technické výkresy a sedm historických kreseb). Grafická úprava Lenka Vrbková.

Odborně a metodicky dokonale zpracované téma je rozvrženo do osmi nosných částí:

Větrné mlýny u nás i ve světě.
Tato kapitola seznamuje čtenáře se začátky mlýnů, o jejich typech a postupném rozšíření do střední Evropy v závěru středověku. Podrobněji je hodnocena situace v Čechách od první zmínky k roku 1277.

Historie větrných mlýnků s turbínou.
Čtenář je seznámen s oblastí výskytu, důvody staveb těchto drobných větrem poháněných mlecích zařízení a s tovární a řemeslnou výrobou větrných motorů k těmto mlýnkům v první polovině 20. století. Velmi přínosné zde jsou doplňkové texty vzpomínky pamětníků.

Konstrukce větrných mlýnků s turbínou.
V této části, doplněné metodickým výkresem, je podrobně popsán pohon mlýnku, převod, natáčecí zařízení, stavební část a vlastní mlecí zařízení. Dokonale pojednaná kapitola svědčí o vysoké odbornosti autorů a jejich schopnosti tento jen přesně zařadit do vývoje našeho mlynářství.

Soupis větrných mlýnků s turbínou.

Kapitola přináší nejnovější přehled výskytu těchto mlýnků podle okresů (Karviná v počtu 26, Frýdek-Místek 27, Ostrava město 10, tři v jiných okresech, deset zaniklých a sedm přemístěných).

Zásady svépomocné údržby a péče.
Zde je velmi podrobně uvedena metodika a zásady památkové péče, způsoby oprav a údržby i problematika využívání těchto drobných objektů (např. pro malé rozměry nelze použít k rekreačnímu bydlení).

Konkrétní příklady zániku i záchrany větrných mlýnků s turbínou.
Zasvěcený pohled autorů dokazuje s jakým úsilím a důkladností je prováděn terénní průzkum, o který se tato kapitola opírá. Dovídáme se o záchraně mlýnků přenesených do muzeí v přírodě nebo o záchraně mlýnku z Tošanovic přenesením a rekonstrukcí v Jindřichovicích pod Smrkem.

Význam větrných mlýnků s turbínou a způsob jejich ochrany.
Tato kapitola nepřímo navazuje na předešlou, dokazuje význam tohoto druhu technických památek a apeluje na jejich ochranu souhrnem konkrétních důvodů. Připomíná čtyři pohledy na kulturně-historickou hodnotu těchto prostých drobných staveb: výjimečnost v rámci střední Evropy, mlýnky nejsou produktem mlynářů a sekerníků, ale převážně zemědělců a továrních dělníků, časté vybavení „polouměleckým“ složením budovaným oproti vodním mlýnům hned při vzniku a nakonec i snaha o drobné zkrášlování v architektonických detailech. Zmínka v prvním ze čtyř pohledů o výjimečnosti v rámci střední Evropy ..“ ani v jiných zemích střední Evropy nemají obdoby“. (s.35) se však neshoduje s textem na s.17 „Tento typ větrného mlýna můžeme najít v hojném počtu i v sou-sedním Polsku a v celé podkarpatské oblasti“.

Dodatek v závěru publikace má název Větrný mlýnek s turbínou v Korni.

Publikace Větrné mlýnky s turbínou je vzornou ukázkou zpracování jednoho z druhů technických památek na úrovni lidového stavitelství. Za její zrod musíme poděkovat Technickému muzeu v Brně a především autorům, kteří jsou špičkovými odborníky na historii větrného mlynářství u nás. Hodnotu publikace umocňuje dokonalá metodika, struktura textu, řada vyobrazení a grafické zpracování.

Luděk Štěpán

Nová publikace o větrných mlýncích s turbínou je k dispozici u Jana DOUBKA pro naše členy za 50,- Kč, pro veřejnost za 75,- Kč.
Kontakt: doubek.mlyny@vetrnemlyny.info