Kromě klasických typů větrných mlýnů se v terénu nalézají malé dřevěné mlýnky s větrnou turbínou, které vznikaly v první třetině 20. století v oblasti Ostravska, Těšínska a Havířovska.
| Dolní Těrlicko 215 | Šenov | Šenov |
Tyto větrníky si pro samostatné konstrukční pojetí zasluhují zvláštní pozornosti etnografů.
Na základě odlišných hospodářských, sociálních a přírodních podmínek si člověk dovedl vybudovat
nový typ větrného mlýna, který místním potřebám plně vyhovuje. Tyto mlýny se od klasických
odlišují menšími rozměry, jednodušší a lehčí konstrukcí, stavebním materiálem, složením a funkcí.
Jejich postavení neznamená zavedení mlynářské živnosti, ale budují se jen pro domácí potřebu; pouze šrotují
a nahrazují tak těžkou a zdlouhavou práci na ručních mlýnkách.
viz. samostatný článek o konstrukci malých větrných mlýnků ZDE
Žádný z dřívějších badatelů je dosud do literatury neuvedl, patrně pro jejich relativně mladší dobu výstavby.
Prvním kdo se studiem těchto mlýnků koncepčně zabývá je Ing. Jan Doubek z Přerova
(e-mail: doubek.mlyny@quick.cz).
Završením jeho několikaleté práce bude navržení nejzachovalejších objektů na památkovou ochranu.
| mlecí složení | detail | hranolový vysévač |
Na studijním výletu na severní Moravu jsme si tedy vytýčili úkol zaměřit přesnou polohu, rozměry a strojní vybavení
nejzachovalejších objektů a posléze dva z nich navrhnout na památkovou ochranu.
Na výlet jsme vyrazili z Přerova ve složení Ing. Jan Doubek, PhDr. Radim Urbánek – etnolog z muzea ve Vysokém Mýtě
a já (Petr Veselý – autor povětrníka).
Hned na samém počátku jsme zažili velké zklamání. V Těrlicku na místě na kterém stál zachovalý mlýnek navržený ostravskými památkáři
pro památkovou ochranu, nebylo zhola nic, ztratil se neznámo kam. I druhý mlýnek již majitelka prodala, aniž o tom
před dvěma roky vůbec uvažovala. Člověk si uvědomí jak je čas pomíjivý. Situace dochovaných malých mlýnků se měsíc od měsíce zhoršuje.
Nikdy nevíte jestli mlýnek po roce opět najdete na svém místě.
Zklamáním byl také zrekonstruovaný mlýnek ve skanzenu „Kotulova dřevěnka”. Požitý nevhodný (odpadový) materiál na stavbu budovy a jeho
povrchová úprava (luxol) a v neposlední řadě nepěkné umístění v panelákové zástavbě.
Vzpomínky pamětníka na technologii mletí jsou v takovém případě k nezaplacení.
| Krása detailu, originality a jedinečnosti | to jsou třeba | zámky na dvířkách do mlýnků |
Hojivou náplast nám poskytly dva vytypované mlýnky, které stále na svém místě stojí a navíc jsou opravdu ukázkové
jelikož se o ně majitelé starají. Prohlídka, zaměření, fotodokumentace a rozhovor z majiteli, to byla náplň každé takové návštěvy.
Navštívili jsme přibližně 10 malých mlýnků s větrnou turbínou ať už těch nejtypičtějších kdy se nad dřevěnou budovou otáčí
na stožárové trubce větrná turbína nebo těch kde je turbína osazena na příhradovém stožáru a vlastní mlecí zařízení je v přilehlé
zděné nebo dřevěné budově.
| Seznámení s majitelem | Pomáhali jsme i při vyklízení | Večerní diskuze |
Večer jsme strávili diskuzí nad novými objevy na poli větrných mlýnů a přípravou návrhu pro památkovou ochranu
dvou nejzachovalejších malých mlýnků s větrnou turbínou.