Terénní průzkum mlecích kamenů, první mlecí kameny našich mechanických mlýnech, nálezy pomůcek k překlápění běhounů, vybavení mlecích kamenů – spodků…
K otázce prvních mlecích kamenů našich mechanických mlýnů

Středověké mlecí kameny známe lépe z bohatších prostředí (např. kameny ze základů Karlova mostu z pol. 14. stol., hrad Vizmburk před r. 1446, hrad Pěčín), kde jejich průměry se většinou pohybovaly mezi 80 až 90 cm. Chybí nám však poznatky o mlecích kamenech z chudšího prostředí podhorských oblastí na drobných vodních tocích, kde se mlýny mohly stavět až po zavádění kol na vrchní vodu, tj. od poloviny 14. století. Domněnku, že tady rozměry i tvarování kamenů mohly vycházet ze slovanských žern, podporuje nález mlecího kamene, spodku, v objektu vodního mlýna v Hoslovicích na Strakonicku. Jedná se o maličký mlýn na potoce, vždy vybavený pouze jedním složením, a připomínaný již v roce 1352. Nalezený kámen má průměr 58 cm, horní mlecí plocha je mírně kuželovitě klopená a má otvor pro železí o průměru cca 4,5 cm. Další fragmenty kamenů, které byly nalezeny při opravách mlýna, svědčí o postupném vývoji k většímu průměru. Jsou pravděpodobně také středověkého původu a jejich průměry se blíží k 70 cm.
K potvrzení této domněnky bude důležitá spolupráce s archeology. Ta by mohla vést k přesnějšímu poznání vývoje mlecích přírodních kamenů od středověku až po známé kameny s průměry 70 až 80 cm u posledních dokumentovaných selských mlýnů.

Nálezy pomůcek k překlápění běhounů

Úspěchem vzájemné spolupráce v roce 2007 bylo poznání a zdokumentování dvou souborů nářadí používaných pro překlápění mlecích kamenů běhounů z období před používáním šroubových zvedáků – „graniků“. Jeden soubor získalo Technické muzeum v Brně a skládá se ze stoličky, sochoru, válečku a klínu. Další, také téměř kompletní soubor, našel Rudolf Šimek ve mlýně Starosedlecký Hrádek na Příbramsku. Obě ukázky doplňují „virgule“ k proměřování kamenů při jejich „kroužení“.
Úspěchem je také poznání „podvazovacích kleští“, tak často uváděných i v nejstarších inventářích mlýnů (většinou poznamenány jen jako „kleště“). Ty jsme objevili v opravovaném mlýně v Psinicích na Jičínsku (kulturní památka) a další nález je ze Starosedleckého Hrádku. Tyto kleště sloužily k pevnému přichycení „kypřice“ k běhounu při překlápění, kdy hrozilo její uvolnění a pak následné náročné přesné osazení.

Vybavení mlecích kamenů – spodků

Spodní kámen byl vybaven „kuželicí“ s „kuželíky“ umístěné v horním čtvercovém prostoru nad dolním kruhovým otvorem spodku. Kuželice s kuželíky vymezuje svislé „železí“ do přesné polohy a je opatřena tukem. Toto zařízení v tradiční úpravě známe ze starší literatury, poznávání v terénu je dnes velmi ztíženo (mladší změny, špatný přístup, rozebrání apod.). Jednu z posledních příležitostí nám nabídla oprava zmíněného mlýna v Hoslovicích, kde sestava mlecích kamenů zůstala nedotčena od ukončení mletí. Po sejmutí běhounu a pečlivém vyčištění jsme mohli poznat sestavu obou půlek kuželice, oddělených od sebe asi 10 mm mezerou a dva kuželíky, které tuto mezeru vyplňovaly a ze dvou stran vymezovaly svislost železí. Polohu dřevěných kuželíků zhotovených z břízy zajišťovaly klínky. Prostor nad kuželicí vyplňovala vlněná látka napuštěná tukem a přibitá hřebíky, která nahrazovala běžněji používanou kůži s lojem.

Luděk Štěpán